Pískovec

Pískovec je klastická usazená hornina nejčastěji tvořená hrubými zrny křemene, živců či horninových úlomků, které jsou pojeny tmelem. Ten může být křemičitý, karbonátový, železitý či sádrovcový. Složení je různorodé a vždy závisí na místě výskytu. Jedná se o jednu z nejrozšířenějších sedimentárních hornin, která je v hojné míře zastoupena i v Česku.

Vlastnosti pískovce

Pískovec je velice měkký, díky čemuž se snadno opracovává. Díky menší soudržnosti zrna je však snadno náchylný ke zvětrávání a degradaci. Záleží však na složení pískovce. Můžeme se setkat i s odolnějšími typy tohoto kamene. Pískovec není ani příliš pevný, a proto je velmi problematické vytvářet z něj delší vodorovné tvary. Vyniká však pevností v tlaku.

Barva pískovce

Stejně jako u ostatních nerostů, i v případě pískovce barva velice záleží na příměsích v pískovci. Nejčastějšími barvami je světle šedá, světle okrová, světle hnědá či červená. V některých pískovcích můžeme naleznout i tmavší mramorování.

Využití pískovce

Pískovec byl využíván již v době románské a až do středověku se jednalo o nejčastěji využívaný kámen ve stavebnictví nejen na území dnešní České republiky. Oblíben byl především pro svou relativní lehkost a možnost snadného opracování. Oblíben byl také v sochařství. Dnes je pískovec stále využíván pro stavební účely, kde lpí na jeho estetických vlastnostech, a proto se často ve stavbách tzv. přiznává. Je velice oblíben také u kameníků, kteří jej používají pro: